|
Chceme-li zlepšit komunikaci, pracujme prvotně s pocity, s naším vlastním vnímáním i vnímáním druhého. Proč, protože chceme navázat korektní vztah se svým partnerem a chceme, aby jím zůstal dlouhodobě. Racionální myšlení přichází obvykle později.
Dá se něco vylepšit na naší komunikaci? Dá se vyjet ze zajetých kolejí? Bezelstně přijímáme stereotypy, které zahltí naše podvědomí, až nakonec ztrácíme nápady, ztrácíme energii dělat věci jinak, ztrácíme ochotu jít do rizika. Zůstává „šedivá realita“, o které si myslíme, že už ji nelze změnit. I komunikace s klientem, s nadřízeným, s partnerem může být bezprostřední, podnětná pro obě strany. Mějme cíl – cítit se při jakékoli komunikaci „komfortně“.
|